Olivín
9. 2. 2008
Kategorie: Minerál
Chemický vzorec: (Mg,Fe)2[SiO4]
Barva: žlutozelená až olivově zelená, červenohnědá
Vzhled krystalu: krystalovaný, zrnitý
Soustava: kosočtverečná
Tvrdost: 6,5 – 7
Lesk: skelný, mastný
Štěpnost: dokonalá
Index lomu: 1,65 – 1,69
Vryp: bílý
Hustota: 3,3 g/cm³
Rozpustnost: HNO3
Olivín je kosočtverečný minerál s proměnlivým podílem hořčíku a železa v závislosti na podmínkách při jeho vzniku. Krajní členy izomorfní řady jsou forsterit – Mg2[SiO4] a fayalit – Fe2[SiO4].Nazván podle olivově zeleného zbarvení.
Vznik:
Vzniká krystalizací z magmatu s nízkým obsahem křemíku. Je to důležitý horninotvorný minerál ultrabazických a bazických hornin. Hornina tvořená převážně olivínem se nazývá olivínovec(peridotit). Olivín se snadno přeměňuje v serpentin.
Morfologie:
Krátce prizmatické krystaly, zrnité a masivní agregáty, zrna.
Vlastnosti:
Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5 – 7, křehký, hustota 3,3 g/cm³ (forsterit 3,27 g/cm³, fayalit 4,2 g/cm³), štěpnost dokonalá podle {001}, nedokonalá podle {010}. Lom lasturnatý.
Optické vlastnosti: Barva: nejčastěji žlutozelená, olivová, dále žlutá, hnědá. Lesk skelný, mastný, průhlednost: průhledný, průsvitný, vryp bílý.
Chemické vlastnosti: Složení: Mg 25,37 %, Fe 14,57 %, Si 18,32 %, O 41,74 % (při Mg:Fe = 4:1). Rozpustný v HNO3. Mg-členové se rozpouštějí i v ostatních kyselinách a před dmuchavkou se netaví.
Odrůdy:
chryzolit – průhledný, olivově zelený. Drahý kámen.
Vysokotlaké modifikace olivínu:
Za vysokých tlaků a teplot olivín hluboko v zemském plášti mění svou krystalickou strukturu. V hloubce pod 410 km se mění na tzv. wadsleyit a v rozmezí 520-660 km pod povrchem na ringwoodit – tato fázová rozhraní vedou ke skokovým nárůstům hustoty v plášti Země
Podobné minerály:
willemit, tefroit, chryzoberyl
Výskyt:
Česko – převážně v oblasti Kozákova, kde se dá nalézt v podobě olivínových koulí (spolu s pyroxenem), které mají svůj původ ve svrchní části zemského pláště, odkud byly vyneseny proudem čedičového magmatu na povrch. Jedná se tedy o minerál, který krystalizuje ve vysokoteplotních podmínkách. Další naleziště na našem území jsou v mnoha oblastech Českého středohoří.
Norsko
Brazílie
Pakistán
Nový Zéland
Egypt – ostrov Zebirget (St. John´s Island), kde je doložena těžba z doby 3 000 let před naším letopočtem.
Barma – v současnosti nejkvalitnější olivíny
Využití
Pro vysoký bod tání (u forsteritu až 1890 °C) na výrobu křemičitého technického skla. Dále se využívá ve slévárenství (cihly, formy pro odlévání), v chemickém průmyslu, při výrobě hnojiv a jako brusivo.
Chryzolit jako šperkařský kámen pro ozdobné účely, kde se mu přisuzují magické ochranné vlastnosti proti zlým duchům.
Chemický vzorec: (Mg,Fe)2[SiO4]
Barva: žlutozelená až olivově zelená, červenohnědá
Vzhled krystalu: krystalovaný, zrnitý
Soustava: kosočtverečná
Tvrdost: 6,5 – 7
Lesk: skelný, mastný
Štěpnost: dokonalá
Index lomu: 1,65 – 1,69
Vryp: bílý
Hustota: 3,3 g/cm³
Rozpustnost: HNO3
Olivín je kosočtverečný minerál s proměnlivým podílem hořčíku a železa v závislosti na podmínkách při jeho vzniku. Krajní členy izomorfní řady jsou forsterit – Mg2[SiO4] a fayalit – Fe2[SiO4].Nazván podle olivově zeleného zbarvení.
Vznik:
Vzniká krystalizací z magmatu s nízkým obsahem křemíku. Je to důležitý horninotvorný minerál ultrabazických a bazických hornin. Hornina tvořená převážně olivínem se nazývá olivínovec(peridotit). Olivín se snadno přeměňuje v serpentin.
Morfologie:
Krátce prizmatické krystaly, zrnité a masivní agregáty, zrna.
Vlastnosti:
Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5 – 7, křehký, hustota 3,3 g/cm³ (forsterit 3,27 g/cm³, fayalit 4,2 g/cm³), štěpnost dokonalá podle {001}, nedokonalá podle {010}. Lom lasturnatý.
Optické vlastnosti: Barva: nejčastěji žlutozelená, olivová, dále žlutá, hnědá. Lesk skelný, mastný, průhlednost: průhledný, průsvitný, vryp bílý.
Chemické vlastnosti: Složení: Mg 25,37 %, Fe 14,57 %, Si 18,32 %, O 41,74 % (při Mg:Fe = 4:1). Rozpustný v HNO3. Mg-členové se rozpouštějí i v ostatních kyselinách a před dmuchavkou se netaví.
Odrůdy:
chryzolit – průhledný, olivově zelený. Drahý kámen.
Vysokotlaké modifikace olivínu:
Za vysokých tlaků a teplot olivín hluboko v zemském plášti mění svou krystalickou strukturu. V hloubce pod 410 km se mění na tzv. wadsleyit a v rozmezí 520-660 km pod povrchem na ringwoodit – tato fázová rozhraní vedou ke skokovým nárůstům hustoty v plášti Země
Podobné minerály:
willemit, tefroit, chryzoberyl
Výskyt:
Česko – převážně v oblasti Kozákova, kde se dá nalézt v podobě olivínových koulí (spolu s pyroxenem), které mají svůj původ ve svrchní části zemského pláště, odkud byly vyneseny proudem čedičového magmatu na povrch. Jedná se tedy o minerál, který krystalizuje ve vysokoteplotních podmínkách. Další naleziště na našem území jsou v mnoha oblastech Českého středohoří.
Norsko
Brazílie
Pakistán
Nový Zéland
Egypt – ostrov Zebirget (St. John´s Island), kde je doložena těžba z doby 3 000 let před naším letopočtem.
Barma – v současnosti nejkvalitnější olivíny
Využití
Pro vysoký bod tání (u forsteritu až 1890 °C) na výrobu křemičitého technického skla. Dále se využívá ve slévárenství (cihly, formy pro odlévání), v chemickém průmyslu, při výrobě hnojiv a jako brusivo.
Chryzolit jako šperkařský kámen pro ozdobné účely, kde se mu přisuzují magické ochranné vlastnosti proti zlým duchům.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář